Facebook AnastaciaVEVO Sledujte nás na Twitteru RSS

Jak to vidím já: meet&greet (2. část)

Nejedná se o žádnou zásadní informaci ke zpěvaččině tour. Ale chtěl bych vám tímto přiblížit jedinečné okamžiky, které jsme mohli prožít při osobním setkání s hvězdou formátu Anastacia.

[ přečíst 1. část ]

MEET&GREET - ČÁST DRUHÁ

16. července, 18:30, Tesla Arena Praha (35° C - minimálně!):

Naše 'pjetka' vchází do Tesla Areny vchodem s označením č. 32. Po pravé ruce vidíme cedule se směrovými šipkami, které nesou palcové nápisy "VIP", "MEET&GREET". Vlevo akreditační stolek, u kterého se máme odepsat. Chvíli popocházíme sem a tam a čekáme, jestli se nás někdo ujme. Přichází i další pětice ve žlutých fanclubových tričkách, která se také zúčastní setkání s Anastacií...

Zanedlouho se ukazuje vedoucí PR a marketingového oddělení JVS Group Markéta Feniková s prvními instrukcemi. (Ano, to je ta skvělá osoba, která celou tuhle akci "zpískala" :) - pozn. autora.) U akreditačního stolku si každý napíše na papír své jméno a nachystá si věc, která se bude moct pyšnit emotikonem 'kuřete' a nápisem 'Anastacia'. Jak se zdá, na víc nebude čas. Lenka se chopila propisky a na čtvrtku vepsala úhledně do levého horního rohu drobným písmem své jméno. Někdo z organizačního týmu trefně poznamenal: "Kdyžtak se nebojte psát trochu větším, ať to jde přečíst." Nový papír a druhý pokus... :) Rozdal jsem 'jmenovky' zbytku naší 'pjetky' a vydali jsme se po směru V.I.P. šipek.

Meet and greet

Cesta to nebyla dlouhá - čtyři metry kolem recepce nedají člověku až tak zabrat :) Zde jsme se zastavili a čekali, až skončí rozhovory s médii. Hned poté nadejde čas, který má Anastacia vyhrazený pro nás! (A my pro ni.) Kolem se proženou paramedici s lehátkem, kteří se rázem stávají závdavkem pro nejrůznější spekulace o jejich zdejší účasti. (Až později zjišťujeme, že tudy pouze procházeli do útrob arény, aby nemuseli předním vchodem.) Přichází také fotograf, který bude přítomný při meet&greet a bude dokumentovat ony neopakovatelné chvíle. Naše "nevychovaná" 'pjetka' neponechává nic náhodě a navazujeme první styky kontakty. "Byl jsem s ní už před hodinou a je v pohodě," líčí s ledovým klidem. Navzdory ukrutnému horku a dýchatelnosti do maximální vzdálenosti 50 cm panuje supr atmosféra. Stačí chvíle a už si tykáme. Výbuchy smíchu prokládá cvakání spouště fotoaparátu. Naše 'pjetka' se ukládá na paměťovou kartu, aby byla navždy zvěčněna i s předměty k podpisu a nezapomenutelným 'darem'. (Pokud se nestane nezapomenutelným pro Anastacii, zůstane nezapomenutelná alespoň jeho příprava pro nás - pozn. autora.) Čas se nachýlil.

Meet and greet
zleva: Lenka, APositively (Peťan), Marci, Petiiik (Peťan), Matt (Martin)

Přicházejí další instrukce: "Rozdělíte se do dvou skupin. Promotéři a výherci budou jedna skupina a druhou bysme udělali z fanclubu a vás," zapíchla drobnější blondýna ukazováček mezi naší 'pjetku'. "Celé to bude probíhat následovně: přijdete do místnosti, která bude rozdělena paravanem. Musí být absolutní ticho, protože v jedné půlce už budou s Anastacií promotéři a výherci. Stoupnete si tedy do druhé poloviny, seřadíte se vedle sebe, Anastacia přijde, bude JEDNA společná fotka, obejde každého z Vás a podepíše Vám JEDEN předmět, který si dopředu nachystáte. Tři minuty a konec! Svoje fotky dělat nemůžete, máme zajištěného vlastního fotografa. Pokud máte na podepsání cédéčka, vytáhnětě si, prosím, přebaly ven, ať potom zbytečně nezdržujete." Chodbou se ozvalo souhlasné zamručení, i když každý doufal v bližší kontakt s Anastacií a sólo fotkou. No co se dá dělat. Reframing situace mluví jasně: co by stovky lidí před halou daly za příležitost, která čekala na nás! Petiiik neváhá a jde otestovat naše desetiminutové vztahy s fotografem: "Nemohl bys nás vyfotit aspoň když nám bude podepisovat cédéčko?" "Nemůžu, teď mi to zakázali," zní (neuspokojivá) odpověď. Promotéři a dvě výherkyně se vydávají koridorem chodeb za Anastacií. "Někteří dokonce ani nepřišli, protože se styděli. Že by prej byli nervózní," prozrazuje s úsměvem Markéta Feniková. Tahle zpráva vznesla z naší strany vlnu nepochopení. "Není se přeci čeho bát. Vždyť je to JENOM Anastacia!" smějeme se. Minuty pomalu běží...

Přichází znovu drobnější blondýna. "Tak pojďte! A prosím vás - potichu." Průvod se dává do pohybu a přesouváme se o dalších několik metrů dál. "ANASTACIA WARDROBE", "ANASTACIA CREW", "PRESS", "MEET & GREET" hlasí cedule podél chodby. Zastavujeme se a čekáme, co se bude dít. Najednou se rázně otevírají dveře a vychází jeden ze zpěvaččiných bodyguardů. ("Wayne to není - nejspíš zastává otcovské povinnost," dobrá nálada nás neopouští.) Přicházejí poslední instrukce v angličtině: "Stoupnete si do jedné lajny. Žádný focení! Společná fotka! Jeden podpis! Jestli někdo poruší pravidla, chytnu Anastacii, odvedu jí pryč a bude po všem! Rozumíte všemu?" Co nám zbývalo, než zakývat hlavou na souhlas (pokud jsme o ni nechtěli přijít). "Tak pojďte!" zazněl povel, otevřely se dveře a my napochodovali do místnosti, odkud již zněl Ančin hlas!

Za osvěžení vzpomínek díky PK!



Striktně do vás šli jak tak

Striktně do vás šli jak tak čtu, ale máte pravdu, co bysme za to my, čekající před halou, dali :-)

Užasný pocit mít jí takhle blízko, když se podepisovala, že?

jj, o tom žádná - mluvim z

jj, o tom žádná - mluvim z vlastní zkušenosti...